na Blog.cz

Je to tady, nové stránky jsou již v provozu. WWW.CHEMIE.CHYTRY.CZ

Chem-boom blog už se pravděpodobně aktualizovat nebude, vše najdete na nových stránkách.

Chem-boom blog ale nadále bude fungovat, ale spíš jako diskusní stránka ke stránce www.chemie.chytry.cz

Veškeré dotazy pište sem

Napalm je zápalná látka, která je vyráběná zahušťováním běžně dostupného naftového paliva. Zahušťování zvyšuje nízkou přilnavost a snižuje vysokou rychlost hoření látek. Bez této úpravy většina hořlavých tekutin shoří nebo steče z cíle dříve než ho stačí zapálit. Jako zahušťovadlo se používá mnoha různých látek - od běžného motorového oleje, přes mýdlo, polystyren, dentakryl až k naftelátu a palmátu hliníku, který dal napalmu i svůj název.

Upozornění: Následující informace jsou určeny pouze pro studijní a informativní účely. Výroba napalmu by mohla být kvalifikována jako trestný čin nedovoleného ozbrojování, případně i obecného ohrožení.

Při výrobě a manipulaci s hořlavými látkami respektujte obecně platné bezpečnostní zásady (žádné plastové nádoby, důkladné větrání, mytí rukou apod.). Než se pustíte do výroby většího množství, ověřte správnou interpretaci postupu výrobou malé, relativně neškodné dávky. Bez rizika tím získáte cenné zkušenosti a vyvarujete se nebezpečných nehod. Uvědomte si, že napalm zpravidla působí jako rozpouštědlo.

Jde o částečně zahuštěnou zápalnou látku. Používá se jako náhrada napalmu. Hoří 4-6 minut, teplota hoření se pohybuje pod 800°C. Užívá se především jako náplň zápalných lahví, nebo improvizovaných leteckých pum, vyráběných z palivových nádrží. Výhodou je především velmi jednoduchá výroba, která spočívá ve smísení benzínu a oleje v poměru 1:1. Olej zvyšuje přilnavost a zpomaluje rychlost hoření. Někdy se místo oleje používá dehet nebo jiné destilační zbytky ropy.

U Napalmu vyrobeného touto metodou zpravidla nedosáhnete tak kvalitní a jednotné konzistence jako u horké metody, zabere nám více času a s výrobou ve většího množství (více než 5 litrů) se řádně zapotíme. Bude to ovšem zcela bez rizika a s minimem prostředků. Připravenou, nejlépe skleněnou nádobu naplňte asi z poloviny technickým benzínem, přidejte v rozumném množství (12% až 25%) zahušťovadlo (dentakryl, polystyren, mýdlo nebo prací prášek) nastrouhané na jemný prášek a delší dobu protřepávejte (cca 4-10 min.). Nechte odstát (24 až 48 hodin). Pokud daná směs nebude mít požadovanou konzistenci (nejlépe jako med), přidejte více zahušťovadla a zopakujte postup. Pokud se vám i přes značné úsilí zahušťovadlo nerozpouští (nejčastěji k tomu dochází při použití běžného toaletního mýdla - je ho nutné použít kolem 20% a a ani tehdy nejsou výsledky jednoznačné) máte smůlu - někdy to prostě funguje bez problémů a někdy zase vůbec ne.

Zahušťováním benzínu při zvýšené teplotě dosáhneme lepšího (a jistého) smísení jednotlivých složek a podstatně urychlíme výrobní proces. Narozdíl od předcházející metody to však s sebou nese jistá rizika - zahřívat benzín zkrátka není nejzdravější. Přesto se to se to se zdravou kůží zvládnout dá (pokud znáte tu správnou metodu). V dobře větrané místnosti připravte vařič (pokud možno elektrický, který pracuje bez plamene), velkou a malou varnou nádobu, benzín, vodu a zahušťovadlo (opět může jit o dentakryl, polystyren, mýdlo, nebo prací prášek) a teploměr se stupnicí alespoň do 70°C Celsia. Do velké nádoby nalijte vodu, vložte do ní menší nádobu s benzínem a ohřejte na 60°C. Udržujte teplotu, a za stálého míchání průběžně přidávejte další zahušťovadlo, až do doby kdy dosáhnete požadované hustoty (optimální je konzistence podobná medu). Obsah ztužovadla se zpravidla pohybuje mezi mezi 9-20%. V průběhu výroby dávejte pozor, aby teplota příliš nepřekročila 60°C (ačkoliv někteří lidé údajně běžně používají teplot až 80°C) a vyvíjené (výbušné) páry benzínu mohly volně unikat a byly spolehlivě odvětrávány. Ztužování by mělo trvat kolem 20 minut (při teplotě 35°C trvá ztužení kolem 24 hodin). Hotovou směs nalijte do připravené nádoby, v níž ji necháte ochladit a zatuhnout. Tím je výroba ukončena.

Trinitrotoluen, přesným chemickým názvem 2,4,6-trinitromethylbenzen je velmi silnou, bezpečnou a často používanou trhavinou, často též označovanou jako tritol nebo TNT.

Objevil jej roku 1863 německý chemik Joseph Wilbrand, ale jako výbušnina začal být používán až mnohem později.

Chemicky je TNT aromatický uhlovodík toluen, jehož 3 uhlíkové atomy aromatického jádra nesou namísto vodíkového atomu nitroskupinu ( - NO2), sumární chemický vzorec této sloučeniny je C6H2(NO2)3CH3.

Je to nažloutlá krystalická látka o hustotě 1,663 g/cm3 a bodu tání 80,7°C. Lze jej snadno bezpečně roztavit a vzniklá kapalina má bod varu 210 - 212 °C. Jako pevná látka se chová pouze do teploty 35°C, při zvýšení teploty se postupně stává plastickou a může proto docházet i k vytékání ze střeliva.

Ve vodě je prakticky nerozpustný, dobře se však rozpouští ve většině běžných organických rozpouštědel kromě ethanolu a sirouhlíku. Je zajímavé, že je velmi dobře rozpustný v kyselině sírové, vůči níž je stálý až do teplot nad 150°C. Působením bazických sloučenin však přechází do nestabilních forem, (tzv. trytololáty), které se vyznačují velmi snadnou výbušností. Při manipulaci s TNT je proto nutno zabezpečit, aby se nedostal do styku s alkalickými látkami za zvýšené teploty.

Jako výbušnina vykazuje mimořádně dobré vlastnosti - je velmi stabilní a málo citlivý vůči vnějším vlivům a přitom se vyznačuje velmi vysokou brizancí a razancí výbuchu. Je proto ideální látkou pro přípravu jak průmyslových tak vojenských trhavin. Často se přitom v různém poměru mísí s jinými explozivními látkami a setkáme se s ním mimo jiné pod obchodním názvem Permonit, Permonex, Karpatit, známé jsou i vojensky využívané Atomaly a řada dalších.

Díky tomu, že jeho explozivní vlastnosti jsou velmi dobře prozkoumány, uvádí se pro vyjádření síly jaderného nebo termojaderného výbuchu ekvalentní množství TNT v kilotunách (kt) či megatunách (MT).

Energie výbuchu: 4 100 - 4 220 kJ/kg, tj. 980 - 1010 kcal/kg

Detonační rychlost: 6 900 m/s

Objem spalných plynů: 730 l/kg

Teplota exploze: 3 100°C

Specifické spalné teplo: 4,184 MJ/kg

Základem výroby je postupná nitrace aromatického uhlovodíku toluenu směsí kyseliny dusičné a kyseliny sírové. Zatímco nitrace do 2. stupně (směs různých izomerů dinitrotoluenů probíhá za relativně mírných podmínek, je pro poslední nitrační stupeň nutno použít značně drastických reakčních podmínek - nitrace probíhá obvykle ve 20 % oleu (roztok oxidu sírového v koncentrované kyselině sírové) za teplot kolem 80°C.

Během přípravy TNT přitom vzniká pestrá směs různých vedlejších produktů a pro docílení kvalitního produktu je třeba co nejlépe izolovat právě požadovaný 2,4,6-trinitromethylbenzen. Způsob jak toho docílit s minimálními výrobními náklady, maximálním reakčním výtěžkem a co největším bezpečím pro obsluhující personál je předmětem pečlivě chráněných výrobních tajemství každé firmy, zabývající se průmyslovou výrobou této užitečné výbušniny.

Chem-boom blog je obnoven po delší pauze. Všechen nelegální obsah byl smazán, další články které přibydou budou 100% legální, tedy spíše "encyklopedické". Jinak téma blogu zůstává, bez nelegálního obsahu. V brzké době se stránkám zase začnu na plno věnovat.

Chemikálie

Aneb Co je Co a kde to sehnat

Dýmovnice

Základ dýmovnice je okysličovadlo + palivo.

Tady zatím máte video, článek se tu taky určitě objeví.

Je to nahrané na mobil, takže nic moc,ale aspoň něco.

Bylo zde odpáleno cca 170g DAP (dusičnan amonný, olej, hliníkový prach.)

Hexamethylentriperoxodiamin